Divadlo Propadlo

Na začátek

O nás

Herci

Co o nás psali

Termíny vystoupení

Nabídka

Odkazy

Třetí stupeň povodňové pasivity Premiéra 24.2.

Divadelní soubor z Václavovic PROPADLO ve své jubilejní 25. sezoně uvádí představení vlastní autorské komedie s názvem Třetí stupeň povodňové pasivity. Její příběh se odehrává ve fiktivním Království nožů a vidliček, v němž zdánlivě pevnou rukou vládne král s diktátorskými sklony, jenž ovšem v osobním životě zažívá nejeden problém.

Pitbul a jiné celebrity aneb Ze života slavných 2009

Toto pestré pásmo humorných scének, skečů a písniček je nejnovějším divadelním počinem souboru, jehož tradice čítá již více než dvě desítky let. Za celé období své existence důsledně vychází ze své vlastní autorské tvorby a ne jinak je tomu i u jeho nového představení. Ačkoliv se pásmo skládá z různorodých částí, všechny spojuje jedno ústřední téma kultu slavných osobností.

Komedie pro tři dioptrie 2007

Hra vychází z jednoduché zápletky: za účasti dvou rodin, Dceřiny a Ženichovy, probíhají námluvy dívky, o jejíž ruku se přichází ucházet její (im)potenciální manžel. Stejná dějová situace je však nahlížena ze tří hledisek, jednou z pohledu Pesimisty, podruhé Optimisty, a když oba pohledy selžou, do děje se vmísí Režisér, aby on sám nabídl své vidění jinak banální situace. Jde tedy o tři různé variace na stejné téma. Klíčovou metaforou jsou ve hře brýle, které se ostatně vyskytují v samotném názvu divadelní hry. Znázorňují posunuté, snad i zkreslené vidění života kolem nás, zaslepenost či řekněme rovnou lidskou slepotu. Svár životních postojů, našich „hledisek,“ je zásluhou komické nadsázky vyhrocen do krajnosti, neboť všechny tři postavy představují pokřivenou podobu života, obraz jakoby ve vypouklém zrcadle v labyrintu na Petříně.

Fialový plašan 2004

Pásmo scének a skečů

Pokud jste ještě o Fialových plašanech jaktěživ neslyšeli, nic si z toho nedělejte. Není to vaše vina, protože dlouhou dobu žili tito prazvláštní tvorové, vyznávající toliko fialovou barvu, zcela nepozorovaně v lesích stranou veškeré civilizace. Až teprve nedávno je objevili lidé a přesadili do našeho světa.

Balón 2002

Komedie o dvou dějstvích.

Marně se pokoušel americký burzián Steve Fossett obletět balónem bez mezipřistání naši Zemi. Ani jeho šestý pokus neskončil úspěšně. Přestože překonal Tichý oceán a přežil i kritický úsek And, 17. července loňského roku musel kvůli silné bouři a celkové únavě přistát v Brazílii. "Aspoň jsem se podíval do Brazílie, ještě jsem tady nebyl," zavtipkoval, když si druhého dne dal k snídani papáju, chléb a kávu.

Berany, berany, duc 2001

pásmo bláznivých hřček a ještě bláznivějších nápadů
Stanislava Koláře

Také vám již někdo řekl, že jste padlí na hlavu? Nic si z toho nedělejte. V našich očích jen stoupnete na ceně, neboť právě toto představení je oslavou šílenství a, jak se v závěrečné písni zpívá, chválou „třeštění, bláznění, jančení.“ V našem volném pásmu bláznivých hřček a ještě bláznivějších nápadů mají své místo především všichni cvokové, raplové, šašci, poděsi, magoři, trotlové, janci a bláhovci, které tak trochu chytil fantas.

Kde nic, to nic aneb Propadlo slaví 26. 27. 11. 1999

Asi je přirozenou součástí života, že se čas od času potřebujeme zastavit, ohlédnout zpět, bilancovat... A protože divadlo je živý organismus, nejinak tomu je i v případě Propadla. Soubor se narodil v polovině osmdesátých let a jeho křtem byla kabaretní pásma.
Scénky zaplnily jeho dětství, ono zvláštní období prvních krůčků a nesmělého oťukávání publika, jež se souboru stalo kmotrem, vděčnou sudičkou a posléze i nesmiřitelným soudcem. Dnes vám předkládáme jakousi snůšku těch scének, o nichž si myslíme, že by je byla škoda odsoudit do nemilosrdného zapomenutí. Bylo z čeho vybírat, i když mnohé scénky s odstupem spíše připomenou dětské nemoci. Místo spalujícího humoru spalničky. I tak se při našem výběru trochu zardíváme, neboť si nemůžeme být absolutně jisti, zdali po tolika letech ještě budou "fungovat". Ale třeba vás pásmo "The best of Propadlo" osloví.

Mateří kašička aneb pojďte Dahl 9. - 10. 4. 1999

Pokud by anglický spisovatel Roald Dahl ještě žil a zcela náhodou (zřejmě omylem) zhlédl nové představení Propadla "Mateří kašička aneb pojďte Dahl", nepochybně by náš soubor zažaloval, případně by celou produkci sabotoval, nejspíše přerušením dodávky elektrického proudu či náletem spojeneckých vojsk na václavovickou restauraci "U Cieleckého", jinak to domovskou scénu Propadla. Autorské pásmo pěti jednoaktovek je vskutku nikoliv volnou, nýbrž svévolnou adaptací nešťastníkových povídek - soubor však spoléhá na to, že informace o Dahlově úmrtí pochází ze spolehlivých, předem prověřených zdrojů a že nás neprásknete jeho potomkům.

Všechny cesty vedou do Říma 20. - 21. 3. 1998

V komedii Stanislava Koláře "Všechny cesty vedou do Říma" se skupina českých turistů vydá na strastiplnou pouť do ciziny, během níž zažije řadu nečekaných humorných situací. Zájezdu, pořádaného proslulou cestovní kanceláří OKAP, se účastní přepestrá společnost. Tvoří ji šetřivý instalatér se svou dceruškou, věčně nespokojený docent-lingvista, bohatý podnikatel, vdavekchtivá slečna s cílem ulovit volného muže za každou cenu i mladá novomanželská dvojice, pro niž se má cesta stát jejich svatebními líbánkami. Bizarní klientelu doplňuje mírně vyšinutá cestovní průvodkyně a poněkud neurotický řidič, neboť jeho autobus se může každým okamžikem rozsypat. Ač je složení účastníků zájezdu nezvykle různorodé, všechny spojuje jediná touha - spatřit Řím za nejlevnější peníz (pouze podnikatel si může vyhodit z kopýtka). Že všechno nakonec dopadne jinak? I o tom je hra václavovického souboru.

Evropský dům 29. - 30. 11. 1996

"Vstupujeme do Evropy" - tuto větu dnes můžeme slýchat takřka všude, ze všech stran. Odhlédneme od geografické absurdnosti takového sloganu a raději se zeptejme, co pro nás vstup do Evropy může znamenat. Václavovické Propadlo se snažilo odpovědět na tuto často opomíjenou otázku po svém, tedy s humorem. Je možné, že na konci představení nás divák může obvinit z euroskeptismu, avšak jestli jsme se vyhnuli eurooptimistickému pohledu, pak jen proto, že jsou nám americké happy endy bytostně cizí.
Nevím, jak dlouho nám onen vstup do evropského kontinentu bude trvat, avšak Propadlo do Evropy vstoupilo již dávno, ješte za bývalého režimu. Dovolte mi snést několik důkazů.