Logo Propadla
 
Na začátek
O nás
Herci
Co o nás psali
Termíny vystoupení
Nabídka
Odkazy
počítadlo.abz.cz

Nejnovější hra:
Komedie pro tři dioptrie   2007

Hra vychází z jednoduché zápletky: za účasti dvou rodin, Dceřiny a Ženichovy, probíhají námluvy dívky, o jejíž ruku se přichází ucházet její (im)potenciální manžel. Stejná dějová situace je však nahlížena ze tří hledisek, jednou z pohledu Pesimisty, podruhé Optimisty, a když oba pohledy selžou, do děje se vmísí Režisér, aby on sám nabídl své vidění jinak banální situace. Jde tedy o tři různé variace na stejné téma. Klíčovou metaforou jsou ve hře brýle, které se ostatně vyskytují v samotném názvu divadelní hry. Znázorňují posunuté, snad i zkreslené vidění života kolem nás, zaslepenost či řekněme rovnou lidskou slepotu. Svár životních postojů, našich „hledisek,“ je zásluhou komické nadsázky vyhrocen do krajnosti, neboť všechny tři postavy představují pokřivenou podobu života, obraz jakoby ve vypouklém zrcadle v labyrintu na Petříně.

Komedie vznikla volně na motivy novely Vasilije Šukšina „Hledisko,“ z níž autor hry převzal myšlenku konfliktu odlišných přístupů k životu. Tato konfrontace mu umožnila vyjádřit se k otázce objektivního a subjektivního vidění světa, jeho poznatelnosti a všech limitujících faktorů, které naše vidění reality v podstatě deformují. Kolize objektivní skutečnosti a subjektivního vhledu na ni, skutečného a fantaskního, pravdy a výmyslu, se promítá i do vztahu mezi realitou a uměním, do (ne)schopnosti ztvárnění této reality v umění.
Komedie o 12 obrazech kladla na naše herce a vůbec na celkovou její realizaci nemalé nároky. V prvé řadě jsme se museli vypořádat s počtem postav: pro 11 herců byl úkol sejít se na zkoušce v plném počtu v dnešní uspěchané době záležitost takřka nadlidská. Můžeme prozradit, že se nám to párkrát podařilo. Náročné bylo i vlastní ztvárnění postav. Přestože byla každému herci svěřena jedna postava, ve skutečnosti někteří z nich ztělesňují více rolí, neboť v Pesimistově, Optimistově a Režisérově verzi hrají pokaždé typově odlišného člověka. Navíc v závěru hry mnohé postavy přecházejí z hrané do civilní podoby herectví. Vezmeme-li v úvahu i míšení rozmanitých stylových postupů, sahajících od nadsázky, ironie, nonsensu až po parodii, pochopíme, proč bylo pro Propadlo nastudování této hry nelehkým oříškem. Nezapomeňme, že jsme se ocitli v křivém zrcadle a možná i za ním, až tam, kam se dostala Alenka. Záleží nyní na vás, zdali naše vidění přijmete či ne. A možná k tomu nebudete ani potřebovat dioptrické brýle.

S.K.





Hlášky z představení



Už zase jásáte? Já bych spíš bulil.(Pesimista)

Já vám to řeknu z plných plic. Bude mír!(Optimista)



Ale šrotuje ti to, dědku, co?(Matka)

Ze sklepa se nic brát nebude.(Otec)



Kde šou moje žuby? Dejte mi moje žuby. (Dědeček)

Dědečku, slyšel jsi? Tvůj parchant mi nadává do parchantů. (Dcera)



Já radši chodím do hospody. (Ženich)

Prosil bych froté osušku a dětský šampon. To víte, trpím na lupy. (Nevímkdo)



Ani prase tolik nesežere. (Ženichův otec)

Já jsem jeřábnice. Kdybyste potřebovali
něco zvednout... (Ženichova matka)



Svůj názor objasním, až co tomu řekne šéf. (Režisér)

    





 
 

 
   
 
 
 
© Veškerá práva vyhrazena. Kdož přistižen budeš při kopírování našich fasciklů, tomuž nemilosrdně zahrajeme v kulturním domě jeho bydliště.